V pátek jsme se za deštivého odpoledne sešli u školy a po 15 hodině vyrazili na cestu. Ta se nám tentokrát protáhla kvůli nehodě asi na 4 hodiny, ale i přesto jsme dorazili v pořádku a hlavně pořádně vyhladovělí. Po příjezdu jsme se hned ubytovali, navečeřeli a pustili strašidelnou pohádku COCO. Únava si vyžádala svoje a po pohádce jsme téměř všichni okamžitě usnuli.
Uběhl měsíc od posledního turnusu tábora a my už jsme se sešli na víkendovce, kterou jsme uskutečnili v Kempu Seč. Celý víkend jsme pojali jako oslavu Světového dne zvířat, který se slaví 4. října.
Po týdenním odpočinku jsme se znovu všichni setkali na posledním, třetím turnusu letního tábora s názvem „Madagaskar“. Turnus se opět konal na našem oblíbeném místě, na Benecku. Náš areál jsme tentokrát zaplnili různorodými zvířátky.
Nestačili jsme se ani rozkoukat a už jsme se ocitli na druhém turnusu letního tábora pod názvem „Byl jednou jeden život“ opět na Benecku, kam všichni jezdíme tak rádi. Tentokrát na nás čekal program, při kterém se všichni účastníci dozvěděli a při nejrůznější hrách si i vyzkoušeli, jak to funguje v celém lidském těle.
Sotva skončil školní rok a začaly prázdniny, odjeli jsme na týden na Benecko, užít si 1. turnus letního tábora na téma Řecké báje a pověsti.
V pátek 27.5. odpoledne jsme nasedli do autobusu a vyrazili na naše obvyklé místo v Chorvatsku – Živogošće. Po příjezdu jsme se ubytovali, vybalili kufry a rovnou jsme si to namířili k moři. Bylo vidět, že jsme se všichni těšili, jelikož jsme do něj velmi rychle naskákali a pořádně se vyřádili. Ale abychom se stále jen tak nepovalovali na pláži, naplánovali jsme si pár výletů, procházek a her.
V pátek na Apríla jsme se sešli před školou na Jarově a ve tři hodiny odpoledne vyrazili směr Doksy. Cesta se nám trochu protáhla, díky ucpané Praze, ale i tak jsme do cíle dorazili celkem ve slušnou hodinu a ještě za světla.
V pátek 11.2. jsme se plní očekávání sešli před Základní školou Jarov. Poté co se všichni nasoukali do autobusu, jsme konečně vyrazili vstříc valentýnskému víkendu. Cesta nám příjemně ubíhala a zhruba po 2 hodinkách jsme dorazili do Hotelu Vyhlídka v Lomnici nad Popelkou.