Letní integrační tábor " Cesta kolem světa " 1.7.-9.7.23

Zobrazení: 143

Den po rozdáni vysvědčení jsme se opět sešli na Benecku na 1. letošním turnusu, tentokrát s tématem Cesta kolem světa. Po ubytovaní na pokojích a večeři nás přivítal bankéř Sullivan v Londýne. Na scéně se pak objevil Willy Fog, který se v místních novinách dočet, že svět se dá obejít během pouhých devíti dnů.

Sullivan tomu samozřejmě nevěřil, a tak uzavřel s Willy Fogem a jeho věrným parťákem Barnabášem sázku. Aby se Willy a Barnabáš mohli vydat na dobrodružství kolem světa, museli získat peníze a cestovatelé, kteří by je na cestě mohli sprovázet a pomáhat jim. Po posbíraní peněz rozházených po louce jsme se pak mohli nahlásit jako členové výpravy. Willy a Barnabáš pak naše cestovatelé rozdělil do oddílu vedených zkušenými objevovateli. Za Anglii to byl James Cook, za Portugalsko J. Rodrigez, za Španělsko Kryštof Columbus, za Itálií Marco Polo a za Českou republiku Emil Holub. Objevovatelé si pak vzali své oddíly a vysvětlili jim pravidla a chování na cestách. Den jsme zakončili nacvičováním týmových pokřiků, které nás budou sprovázet po celou cestu.

Počasí nám v nedělní ráno nepřálo ale čas, kdy pršelo, jsme využili na namalování týmových vlajek a doladění pokřiků. Kolem jedenáctý hodiny se však už ukázalo slunce, a tak jsme čas před obědem využili na poznávaní Francie. Willy a Barnabáš nám sdělili, že peníze, vysbírané den předem, ubývají a musíme najít způsob, jak získat větší finanční hotovost. Francie je země parfémů, a tak jsme museli nasbírat ingredience potřebné k jejich namíchaní. Jednotlivé oddíly tak čekalo pět úkolů týkajících se francouzské kuchyně, zeměpisných a kulturních znalostí. Za každý splnění úkol jsme pak získali jednu ingredienci na namíchaní parfému – olej, vodu, levanduli, citrusové plody a koření. Po poledním klidu jsme pak všechny ingredience spojili a namíchali voňavé, a hlavně luxusní parfémy, které nám vydělali dost peněz na cestu až do dalekého Mexika. V Mexiku jsme pak museli okrást místní zlatokopce o zlaté kamínky. Za zlaté kamínky jsme se vydali na sever do daleké Kanady, kde nás čekala další výzva. Všechny oddíly čekal florbalový zápas proti národnímu týmu Kanady v podání našich vedoucích. Všechny týmy odehráli vyrovnané zápasy, a tak jsme si za dobře odvedený výkon mohli koupit vstupenky na slavný Karneval v Rio de Janeiro v Brazílií. Na karnevalu jsme si z chuti zatančili v nádherných kostýmech a maskách. Kromě hudby jsme se mohli kochat i vystřelovacími konfetami a na závěr i ohňostrojem. Plný zážitků jsme se pak uložili na spánek v očekávaní, co nám zítřek přinese.

V pondělí ráno jsme se ocitli ve Střední Americe, kde nás přivítali Indiáni. Abychom zapadli do jejích kmenu, tak jsme museli splnit indiánskou stezku. Ta se skládala ze čtyř úkolů. Jednotlivé oddíly si postupně vymýšleli indiánská jména a tanec, namalovali svůj totem, naučili házet válečnou sekerou a vyrobili si indiánské čelenky. Po oběde cestovatelé dorazili na krásný stát v Oceánií – Havaj. Willy Fog a Barnabáš si užívali krásné slunečné počasí na pláži, když v tom za nimi přišli havajské tanečnice a poprosili je, aby jim posbírali kytičky a upletli věnec.  Společně jsme se tak vydali na cestu hledat tyhle kytičky. Za odměnu jim pak tanečnice v podání oddílových vedoucích zatančili jejich Havajský tanec. Na konci dne jsme si pustili film Cesta kolem světa za 80 dní.

Úterý jsme se probudili v Indonésií na ostrově Borneo, který je vyhlášený jako ostrov, na kterém žijí orangutani. My jsme však nevěděli, jak se tyto živočichy jmenují a proto, že jsme cestovatelé zvědavý, rozhodli jsme se to zjistit. Vydali jsme se tak do džungle tyhle zvířátka zkoumat. Začali jsme tak sbírat drahé kamínky abychom je pak odnesli místnímu šamanovi, který nám za výměnu vždy poradil kousek z jejich názvu. Po nasbíraní dostatečného množství kamenů a kousků názvu jsme zjistily, že se jedná o Orangutana Bornejského. Po oběde jsme se posunuli do Asie, konkrétně do Tibetu. Tam jsme se vydali na cestu do hor poznat Dalajlámu. Po dlouhé cestě jsme došli až pod lanovku, která nás vyvezla do Himalájí, kde jsme Dalajlámu našli, jak medituje a uctívá Buddhu. V tichosti jsme si všichni zapálili vonné tyčinky a společně jsme se pomodlili a zameditovali. Večer jsme pak zakončili diskotékou.

Ve středu jsme se ocitli v Indii, kde nás přivítal místní chovatel krav, který nás poprosil, zda bychom mu s tím dojením nepomohli. Po nelehkém ochočení a podojení v Indii posvátných krav, jsme získali dostatek mléka, které jsme se vydali vyměnit za sazenice rýže. Skoro souběžně s tím, jak jsme dosadili poslední sazenici, tak přišel indický monzun a rýži nám hezky zalil. Poledne jsme vyplnili učením se japonské kultury. Poznávat jsme ji mohli na mnoha stanovištích – samurajský boj, výroba sushi, jóga, stříhaní bonsai, malovaní na obličej, výroba origami a posílaní dopisů. Po osvojení japonské kultury vyhlásil Willy Fog soutěž, kde hledá největší talent mezi námi cestovateli. Přihlásilo se mnoho účastníku z různorodými vystoupeními. Soutěžící nám předvedli zpívaní, rapovaní, hraní na flétnu, honbu za pokladem, házení s míčem a mnoho dalších vystoupení. Bylo tak opravdu těžké určit nejen vítěze ale i ostatní místa. Nakonec se na prvním místě umístil Raper Honza 😊 Když padla tma, tak nás čekal ještě přesun do Nového Zélandu, kde se nejodvážnější cestovatelé vybrali na stezku za nočním ptákem Kivi, kterému pak každý vzal po jednom pírku.

Přes noc jsme se přesunuli z Nového Zélandu jenom o kousek, a to do sousedící Austrálie. Rozhodli jsme se užívat si australské přírody, a tak jsme se vydali na vycházku. Narazili jsme na pštrosí samce, kteří si hlídali svá vejce. Protože, jsme už měli z cest obrovský hlad, rozhodli jsme se jim ta vejce ukrást. Každý oddíl jsi vybral cestovatelku, kterou přestrojil za pštrosí samičku. Ta pak musela pštrosi odvábit od vajec, která pak ostatní členové v oddílu mohli opatrně posbírat. Při návratu do tábora jsme si je pak usmažili a naplnili tak svá hladová bříška. Po oběde nás navštívili egyptské koně, na kterých jsme se téměř všichni povozili. Večer nás tak za odměnu čekal táborák, kde jsme si zazpívali a zatančili. Oddíl outdooru také čekal táborák, ale museli za ním vydat až na zříceninu hradu Štěpanice. Zde si rozložili spacáky, založili oheň, uvařili kotlíkový guláš a taky pod širákem přespali.

Páteční ráno jsme věnovali dílnám, kde jsme si mohli vyrobit náušnice, náhrdelníky, ozdobit tašky, malovat nebo si něco vyrobit z lega. Po oběde jsme se setkali s průvodcem safari, který nás poprosil o pomoc, protože mu zvířátka utekli. Postupně jsme je nacházeli a snažili se je přesvědčit, aby se k nám přidali. Nebylo to však zadarmo, u každého zvířátka jsme museli splnit nějaký úkol. U žirafy, zebry a slona jsme museli odpovědět na pár otázek ohledně jejích zbarvení, stavbě těla a místech, kde se vyskytují. U opice a medvěda jsme zase museli posbírat jejich oblíbené jídlo – pro opici banány a pro medvěda ryby. Aby se k nám přidal pštros, museli jsme mu ukázat, že jsme stejně rychlý jako on, u leva jsme museli zase ukázat, jak umíme řvát a u tygra, že máme hledací schopnosti. Přidal se k nám také lemur, s kterým jsme si zatančili oblíbenou písničku z filmu Madagaskar – Já tak rád trsám, trsám. Po posbíraní všech zvířátek jsme pak s nimi ještě udělali oddílové fotky a den jsme zakončili kinem, kde jsme dokoukali Cestu kolem světa za 80 dní.

V sobotu ráno jsme ještě pokračovali dílnami abychom všichni měli dostatek suvenýrů z cest. Protože byla sobota nejteplejší den z celého našeho pobytu, po oběde se děti mohli ovlažit venku sprchou a opalovat na sluníčku a zakončit cestu kolem světa v poslední zemi před návratem do Londýna a to Řeckem. Zde se akorát konali Olympijské hry, a tak jsme si změřili naše síly v africkém běhu, klokaních skokách, sumo zápasech, hodě oštěpem, tučňákovým během a soubojem s lvem. Po večeři jsme se ocitli v Londýně, kde celá naše cesta začala. Zde jsme se opět setkali s bankéřem Sullivanem, který se nám začal posmívat, protože si myslel, že sázku s Willy Fogem vyhrál. Ovšem při posledním udření hodin se na scéně Willy i se svým věrným společníkem Barnabášem objevily a sázku tak vyhráli. Sullivan tak neměl jinou možnost než nám všem rozdat zasloužené odměny. Po vyhodnocení bodování pokojů a celého našeho devítidenního snažení jsme si dárky v oddílech předali, popovídali si jak se nám tábor líbil, co nás z programu nejvíc zaujalo a zda se opět někdy uvidíme 😊 Nejen večer ale celé naše dobrodružství jsme zakončili poslední diskotékou s DJem Davidem.

V neděli jsme už jen sbalili naše pokojíčky, nasnídali se a vyrazili autobusem zpátky domů.

Všichni jsme se na táboře bavili, odvezli jsme si spoustu zážitků a těšíme se na další rok 😊

Děkujeme rodičům za svěření svých ratolestí, sponzorům za dárky, dětem za nadšení, a především dospělákům za odhodlání a vytrvalost.

Emil Holub