Žacléř - Krkonoše 18.3. - 20.3.2016

Jarní víkendovku s Rarášky jsme prožili v Krkonoších v Prkenném Dole blízko městečka Žacléř. Z Prahy jsme vyjeli v pátek v 15. 00 hod. od naší školy. Jeli jsme menším autobusem, který byl pro nás připravený přesně na počet. Už by se k nám nevešla ani myška J Na místo jsme dorazili večer, už byla tma, ale nám to nevadilo. Pension, ve kterém jsme bydleli, byl moc pěkný. Po ubytování a vybalení věcí jsme se navečeřeli. Měli jsme moc dobrý guláš a kolínka. Po večeři jsme si ještě chvíli hráli, malovali a taky trochu zařádili na pokojích a pak už na nás čekali postýlky, abychom nabrali sílu na druhý den. Čekaly na nás dva výlety.

Takže když jsme se ráno probrali a nasnídali, měli jsme míchaná vajíčka a taky máslo, džem, med a Monte, vyrazili jsme na výlet do již zmíněného městečka Žacléř. Zde jsme navštívili Městské muzeum, kde právě probíhala expozice o Nepálu. Paní, která nás tam provázela, byla velmi milá a laskavá. Mohli jsme si vše v klidu prohlédnout a dokonce nám dala i pastelky a tzv. pracovní listy s mandaly, které jsme si tam mohli vypracovat a vykreslit. Pak jsme si šli pokoupit pár drobností do samoobsluhy a vydali jsme se zpět do penzionu. Naobědvali jsme se, tentokráte jsme měli čínu s rýží, odpočinuli si při poledním klidu a už jsme zase vyráželi ven do krásné krkonošské přírody. Šli jsme kolem sjezdovky, kde jsme se zájmem pozorovali pár lyžařů a také jsme obdivovali velikánskou rolbu a říkali jsme si, že to musí být velký zážitek si do ní sednout a vyjet v ní ten obrovský kopec. Pak jsme šli dál lesní cestičkou, až jsme došli k horské boudě „Ozon“. Bohužel byla zavřená a tak jsme si nemohli koupit ani čaj, na který jsme se docela těšili. A tak jsme se rozdělili na dvě party. Jedna se vrátila zpět do domečku a druhá pokračovala ve výšlapu až na „vrcholky hor“ J S vypětím všech sil jsme se vyškrábali na hřebeny. Byl tady nádherný výhled, všude kolem nás sníh a také tady byla téměř pohádková bouda Hubertus, která byla téměř 1000 m. n. m. A tady už otevřeno bylo ;-) A tak jsme si dali výbornou horkou čokoládu, trochu jsme si odpočinuli a už jsme zase museli vyrazit zpátky, abychom nepřišli úplně po tmě. Když jsme se vrátili, tak už na nás čekala večeře. Po večeři jsme se vysprchovali a bavili se, jak kdo chtěl. Bylo to báječné. Postupně jsme odpadávali, až už spal celý barák J Ráno po snídani jsme museli balit a uklízet. Tak to uteklo, že už jsme stihli akorát oběd. A už tu byl pro nás zase ten malý autobus a tak jsme vyrazili zpátky domů. Výlet se nám, jak jinak, vydařil. A my děkujeme všem, co nám vše zařídili a umožnili na tento výlet jet. Taky velké díky patří všem zúčastněným „dospělákům“.

Evík B.