Letní integrační tábor–Mimozemská invaze 3. - 11.8.2026

Letošní druhý letní tábor, se proměnil v jednu velkou cestu kolem světa – a vlastně ještě o něco dál. Hlavním tématem byla totiž Mimozemská invaze. Od 3. do 11. srpna 2026 se děti společně se svými vedoucími vydaly na dobrodružství, během kterého poznávaly různé země, jejich kulturu, tradice, přírodu, typické činnosti i zajímavosti.

Na Zemi přistáli mimozemšťané……Celým pobytem se prolínal příběh čtyř mimozemských civilizací. Jejich domovské planety se řítí do záhuby, a tak jejich obyvatelé přistáli na Zemi s nelehkým úkolem – zjistit, zda by právě naše planeta mohla být jejich novým domovem.

Děti se staly členy čtyř mimozemských civilizací: Zorvexia, Lumindar, Arcalia a Kyronis. Každá měla svou barvu a své vedoucí. Hned po příjezdu byly děti slavnostně rozděleny do svých vesmírných posádek a mohlo začít velké putování.

Mimozemšťané se však nechtěli na Zemi usadit jen tak. Nejprve potřebovali naši planetu pořádně poznat. A tak společně s dětmi vyrazili na cestu přes Evropu, Asii, Austrálii, Afriku, Antarktidu i Severní a Jižní Ameriku.

Z Evropy až do daleké Asie……..První velká cesta vedla do Nizozemí, země proslulé tulipány. Děti si vyzkoušely jejich výrobu z papíru a následně se z nich stali obchodníci, kteří své vlastnoručně vyrobené květiny nabízeli na improvizovaném trhu.

Z Nizozemí se výprava přesunula do Francie. Tady čekalo několik stanovišť, na kterých bylo potřeba například složit Eiffelovu věž, pracovat s mapou Francie, poznávat řeky nebo si poradit s hádankami. Za jednotlivé úkoly získávaly týmy přísady potřebné k výrobě vlastního voňavého „francouzského parfému“.

Následovala Itálie a s ní všechno, co si s touto zemí můžeme spojit – šikmá věž v Pise, pizza, slavná socha Davida a samozřejmě móda. Italský den proto zakončila módní přehlídka a diskotéka v duchu světového Milána.

Další den už naše vesmírné posádky čekala Indie. Děti si prostřednictvím her připomněly význam rýže pro tamní obyvatele a při plnění úkolů získávaly zrníčka, která následně využily při dalším programu.

Cesta pokračovala do Nepálu, kde se celý tábor alespoň na chvíli přenesl do prostředí vysokých hor, buddhistických tradic a tibetské kultury. Putování doprovázely tibetské modlitby a děti na konci cesty vyjely lanovkou až k samotnému Buddhovi, kde ho uctily zapálením vonné tyčinky. Cestou zpět se zastavily na zmrzlinovém opojení. Po náročném dni přišel zasloužený odpočinek u společného kina.

Orangutani, klokani a tančící lemuři……Další zastávkou bylo Borneo. Tentokrát program připomněl také vážnější téma – ochranu deštných pralesů a orangutanů. Děti sbíraly „diamanty“, ale jejich cestu komplikovali orangutani, kteří si své území bedlivě střežili. Hra tak spojila pohyb, napětí i téma ochrany přírody.

Potom už se všichni přesunuli do Austrálie, kde na ně čekalo vyřizování nejrůznějších „úředních záležitostí“ a zábavné úkoly, při nichž bylo potřeba spolupracovat a poradit si s netradičními situacemi. A program doplnila návštěva lam, které za námi přivezl pan Vlček ze své lamí farmy. Děti si tak mohly lamy pohladit, vyčesat a také se s nimi projít. Celý program zakončily nákupem suvenýrů.

Afrika plná dobrodružství………..Africký kontinent nabídl hned několik velmi rozdílných zážitků. Ghana patřila tvoření. V dílnách vznikaly pohledy, sádrové odlitky obličeje a vytvoření tak vlastní masky, náramky, náušnice a další výrobky s africkou tematikou.

V Keni už šlo do tuhého. Ocitli jsme se uprostřed africké savany plné divokých zvířat. Děti „lovily“ zebry, hrochy, žirafy, opice, lvy či nosorožce a následně se se svými úlovky utkaly v připravené aréně.

Z Keni vedla cesta přímo do Egypta, země faraonů, pyramid a starověkých bohů. Děti se nejprve seznámily s nejznámějšími egyptskými božstvy a poté se vydaly získat kameny potřebné pro stavbu pyramidy. Musely však být velmi opatrné, protože kameny hlídali samotní bohové. Kdo některého z nich probudil, mohl se zachránit pouze tím, že správně vyslovil jeho jméno.

Po dobrodružném dni byl večer zakončen africkou diskotékou.

Z ledové Antarktidy až mezi indiány………..Po horké Africe přišla pořádná změna – Antarktida. Mimozemšťané se zde seznámili s tučňáky, ledem a životem v extrémně chladném prostředí. Aby se mohli pohybovat po sněhu, čekala je výroba sněžnic. Následovala stanoviště, na kterých děti pomáhaly tučňákům lovit ryby nebo přemisťovat jejich vajíčka do bezpečí.

Z mrazu se výprava rychle přesunula do teplejší Jižní Ameriky. V Chile se děti setkaly s indiánskou tematikou. Vyzkoušely si střelbu z luku, tvořily vlastní indiánská jména, vyráběly totemy a čelenky a nechyběl ani společný indiánský pokřik.

Večer najedou přišla zpráva o dopadu neznámého vesmírného tělesa. Byl vyhlášen poplach, zrnění obrazovky, výbuch, sirény….. děti se přesunuly do oblasti 51, kde měly možnost vidět zásah odborných vojenských jednotek pod vedením NASA, včetně pitvy mimozemšťana. Byl to neskutečný zážitek.

Karneval, mexické zlato, Las Vegas…….Další cesta nás zavedla do Brazílie, kdy proběhla pouť ve stylu brazilského karnevalu, kde si děti mohly zasoutěžit ve střelbě na cíl vzduchovkou, v hodu míčkem na cíl, na skákacím panákovi, v kole štěstí a v mnoho dalších soutěží za drobné odměny.

Následovala cesta do Mexika, kde na děti čekala zlatá horečka. Vypravily se k vodě a samy si mohly vyzkoušet rýžování zlata. Se získaným bohatstvím potom nebylo daleko do amerického Las Vegas. Mimozemšťané zde poznávali různé hry a zábavu spojenou s kasinem – nechybělo bingo, Uno, skořápky, šipky, kostky, ruleta ani karty. Samozřejmě vše v bezpečné táborové a herní podobě.

Konečné rozhodnutí mimozemšťanů………..Po dlouhé cestě kolem světa nastal čas vrátit se do České republiky. Poslední den patřil světovým hrám kontinentů, během kterých si děti i mimozemšťané připomněli místa, která během svého putování navštívili, a zážitky, které společně prožili.

A pak přišla nejdůležitější chvíle celé Mimozemské invaze. Po návštěvě tolika zemí, poznání různých kultur, tradic, lidí, zvířat, sportů i jídel se mimozemšťané museli rozhodnout: Je planeta Země místem, kde by chtěli žít? A pokud ano, která část světa je oslovila nejvíce?

Během několika dní jsme tak symbolicky procestovali téměř celý svět. Mnohem důležitější, než počet navštívených zemí však bylo něco jiného. Děti společně tvořily, soutěžily, pomáhaly si, překonávaly překážky, smály se a zkoušely nové věci. Každý se mohl do programu zapojit podle svých možností a každý mohl být důležitou součástí svého týmu.

Právě v tom spočívá kouzlo podobných pobytů. Nejde jen o hry a připravený program, ale především o společné zážitky, přátelství, vzájemnou pomoc, radost a chvíle, na které se ještě dlouho vzpomíná. Poslední večer byl slavnostně a tradičně zakončen pořádnou „pařbou“.

Na závěr patří naše největší poděkování všem dětem, které se Mimozemské invaze zúčastnily. Děkujeme za jejich nadšení, odvahu, smích, chuť soutěžit, tvořit, objevovat nové věci, a především za neopakovatelnou atmosféru, kterou společně na táboře vytvořily. Bez nich by žádná cesta kolem světa nemohla být takovým dobrodružstvím.

Obrovské poděkování patří také všem vedoucím, programovému vedoucímu a ostatním členům týmu, kteří se po celou dobu o děti starali. Za jejich čas, energii, trpělivost, péči, pomoc, a především za to, že dětem umožnili prožít několik dní plných radosti a nových zážitků. Práce s dětmi s handicapem přináší krásné okamžiky, ale zároveň vyžaduje velkou míru zodpovědnosti, empatie a individuálního přístupu. O to větší poděkování si všichni, kteří se na pobytu podíleli, zaslouží.

Děkujeme také všem, kteří pomohli s přípravou programu, materiálu, her a zázemí a kteří třeba nebyli vždy vidět, ale bez jejich práce by tábor nemohl fungovat.

A pokud mimozemšťané nakonec zjistili, že právě Země je tím nejlepším místem pro život, možná to nebylo kvůli krásným horám, oceánům, pyramidám nebo vzdáleným zemím.

Možná zjistili, že to nejcennější na naší planetě jsou lidé, kteří dokážou držet při sobě.

Hlavas